S Alešem pracuji téměř od počátku po úraze tzn. od doby, kdy byl z MN Fifejdy přeložen k hospitalizaci na spinální jednotku FN Ostrava. Zde pokračovala první  fáze poúrazové rehabilitace s cílem obnovy poškozených funkcí, kompenzaci  ztracených funkcí horních končetin - zejména jemné motoriky ruky. Dále pak také se zaměřením na úkony základní sebeobsluhy a na postupnou vertikalizaci do sedu a jízdu na vozíku. V další fázi rehabilitace pak Aleš pokračoval v rehabilitačním ústavu v Hrabyni. Po intenzivní rehabilitaci a následném propuštění do domácí péče pak s odstupem začal využívat ambulantní fyzioterapii v nestátní zdravotnickém zařízení (www.mojefyzioterapie.cz). Zde se snažíme udržovat fyzickou kondici, nejvyšší možnou míru sebeobsluhy vzhledem k primárnímu poranění, udržet hybnost kloubů a dále pak snižovat negativní důsledky svalové atrofie, spasmů a možných kontraktur. Za dobu bezmála 3 let urazil Aleš dost dlouhou cestu. V rámci základní sebeobsluhy a jízdy na vozíku využívá zachovalé funkce hybnosti do maxima svých schopností. Je to člověk, který je - již z dob svého aktivního působení v cyklistice - zvyklý na sobě pracovat, trénovat a cvičení brát opravdu vážně. A to je zřejmě i důvod k tomu, že dnes je v rámci hybnosti a vzhledem k základnímu poranění na takové úrovni. Velkou část cesty má jako mladý člověk však ještě před sebou. A to nejen té životní ale také doufám, že té fyzické, aktivní - ve formě tréninku toho, co je mu nejbližší - cyklistice - nyní tedy ideálně pomocí handbike.

Mgr. Zdeněk Guřan